Kazachstán: Velký skok země koní

Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa a rozlohou předčí celou západní Evropu. Není asi překvapivé, že na tak rozsáhlé ploše se nachází obrovské přírodní bohatství, které stát v letech po osamostatnění začíná náležitě zužitkovávat.

S prezidentem na věčné časy

Z dob Sovětského svazu si Kazachstán odnesl mnohé negativní dědictví – například etnickou roztříštěnost danou sovětskou politikou osidlování volných částí země a útlaku vzpurných Kazachů. Dnes zde žijí příslušníci 131 národností, přičemž Kazaši reprezentují jen o něco více než polovinu. Kazaština je sice oficiálním jazykem, ale větší podíl obyvatel ovládá dokonaleji ruštinu.

Za dědictví minulosti lze považovat i současného, a zatím jediného, kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. V letech předcházejících odtržení od Sovětského svazu byl Nazarbajev předsedou kazašského Nejvyššího sovětu a od prvních dnů samostatnosti v roce 1991 vládne zemi dodnes. Není jen prezidentem, ale i vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje premiéra i vicepremiéra a může vetovat kterýkoli zákon schválený parlamentem. Ačkoli úřad prezidenta je omezen pětiletým obdobím a možností pouze jednoho opakování, Nursultan Nazarbajev je výjimkou z tohoto zákonného pravidla. Je vlastně prezidentem na doživotí. 

Zobrazit na mapě Googlu

Raketová ekonomika

O Nazarbajevově moci a postavení dobře vypovídá aktuální zákon kazašského parlamentu, kterým prezident v polovině května 2010 získal doživotní imunitu a titul Vůdce národa. Navíc mu novela dává právo schvalovat rozhodnutí zahraniční a domácí politiky i po odchodu z prezidentského postu. Další změny chrání majetek prezidenta a jeho rodiny před konfiskací.

Nazarbajev je bezesporu prototyp autoritářského politika postsovětského střihu, ale dlužno poznamenat, že zemi se pod jeho vládou daří. Především nerostnému bohatství země ale mohou Kazaši děkovat za mimořádný ekonomický růst posledních let. V roce 2000 se Kazachstán stal první postsovětskou republikou, která splatila veškeré dluhy Mezinárodnímu měnovému fondu – sedm let předtím, než to bylo podle smluv nutné. Už 10 let roste kazašská ekonomika o téměř 10 % ročně a vedle exportu ropy se stává významným vývozcem uranu.

Mezinárodní prestiž

Od roku 1991 se Kazachstán snaží uplatňovat takzvanou „multivektorovou zahraniční politiku“, což znamená snahu udržet dobré vztahy se sousedním Ruskem a Čínou, ze vzdálenějších zemí pak zejména s USA a obecně zeměmi Západu. Dobrým vztahům napomáhají úzké ekonomické vazby. Na kazašské ropě profitují společnosti z USA, Ruska, Číny i Evropy a prostřednictvím ropovodů je Kazachstán ve spojení s velkým množstvím dalších ekonomik. Prestiž země roste – Kazachstán je v současnosti považován za dominantní stát Střední Asie a během pár let se zařadí mezi 10 největších ropných exportérů. Je jen otázkou světové poptávky po této surovině, jak vysoko a daleko pomyslný skok tohoto mladého státu dosáhne.