Kambodža: Krvavé dědictví Rudých Khmerů

Dnešní Kambodža je velmi chudá země, ale nedávný vývoj jí dává naději do budoucna. Hlavní ekonomickou výzvou státu bude vypořádat se s populační nerovnováhou. Občanská válka a její dozvuky totiž zásadně poznamenaly věkovou skladbu Kambodžanů. Dnes je více než polovina obyvatel mladších 25 let a jak staří, tak mladí postrádají vzdělání a pracovní zkušenosti.

Nerostné poklady

Na začátku 21. století kambodžská ekonomika prudce rostla – mezi roky 2004 a 2008 zhruba o 10 % ročně. Krize roku 2009 růst zpomalila, ale turistika a zvýšený vývoz pomohly zemi opět se postavit na nohy. Nejvíc lidí je zaměstnáno v zemědělství, export ovšem živí především oděvní průmysl a výroba surové gumy.

V roce 2005 byly v Kambodže objeveny ropné zásoby. Vláda navíc vidí zejména v severní části země možnosti těžby bauxitu, zlata, železné rudy a drahých kamenů. Příslibem je rovněž atraktivita země pro zahraniční turisty – každoročně jich za kambodžskou kulturou a památkami přijíždí kolem dvou milionů.

Zobrazit na mapě Googlu

Mezinárodní selhání

V období vlády Rudých Khmerů nevěděl svět o dění v Kambodže vůbec nic. Opožděné odhalení hrůz, které se v zemi během několika let udály, otřáslo důvěrou v kontrolní sílu mezinárodního společenství. Zejména USA se snaží toto selhání napravit a podporují místní vládu v boji proti terorismu nebo při tvorbě demokratických institucí. Američany však samozřejmě vedou také obchodní motivy. Svá želízka v ohni mají i čínští obchodníci a četné obchodní svazky spojují Kambodžu rovněž s Japonskem. To je zároveň nejvýraznější dárcovskou zemí a od roku 1992 věnovalo na obnovu Kambodži částku 1,2 miliardy dolarů. Vztahy se sousedními státy, Vietnamem a Thajskem, má Kambodža spíše rezervované. I proto, že s oběma zeměmi vede dílčí spory o nároky na pohraniční území.

Rudí Khmerové ve státní správě

Země bude muset vyřešit i problém válečných zločinů, za něž zatím nebyl prakticky nikdo pohnán k zodpovědnosti. Teprve v červenci 2010 byl za zločiny proti lidskosti odsouzen první Rudý Khmer – Kang Kek Iew, někdejší velitel vyhlazovacího tábora S21, který dostal doživotní trest. Minulost u Rudých Khmerů má za sebou ovšem tolik Kambodžanů, že kdyby byli všichni souzeni, země by pravděpodobně zkolabovala.

TIP: Záhadný Angkor Vat: Otazníky kolem největšího chrámu světa

V mnoha případech proto Kambodžanům nezbude než zapomenout, i když je to nesmírně těžké. Vždyť velitelem Rudých Khmerů (který se ovšem ještě před koncem genocidy vzbouřil proti Pol Potovi a jeho straně) byl i dlouhodobý premiér Hun Sen, jehož nynější vláda je kritizována za rozsáhlé úplatkářství a podle organizace Transparency International patří mezi nejzkorumpovanější na světě.