Jižní Korea: Ostrov na Korejském poloostrově

Jižní Korea žije už více než 60. let ve stavu hrozícího válečného konfliktu. Dokázala si ovšem vybudovat jednu z nejsilnějších světových ekonomik a díky tomu i mohutnou armádu
26.07.2013 - Marek Telička


Alt text

Korejské národní vlajce se říká Taegukki. V jejích rozích jsou čtyři různé trigramy – taoistické symboly, které představují nebe, vodu, zem a oheň. Také červenomodrý jin a jang, symbol světla temnoty má původ v taoismu

I když leží Jižní Korea na poloostrově, je od pevniny zcela odříznuta. Mezi ní a pevninskou Asií totiž leží Severní Korea a hranice mezi dvěma státy, které se vzájemně neuznávají, je nejpřísněji střeženou dělicí čárou světa. V poslední době se vztahy mezi oběma zeměmi částečně zlepšují, ale další vývoj více než šedesátiletého konfliktu je pořád nejistý. Jeden z nejbohatších států světa je tak neviditelnou pupeční šňůrou stále svázán s komunistickým severem, s nímž po dlouhá století tvořil jediný mocný státní útvar.

Přískoky k (ne)dorozumění

Jižní i Severní Korea si dodnes nárokují nadvládu nad územím celého Korejského poloostrova. Sever a Jih jsou stále technicky ve válce, protože mezi nimi nikdy nebyla podepsána mírová dohoda. V posledních zhruba pěti letech se nicméně objevují náznaky zlepšení vztahů mezi státy. V říjnu 2007 podepsali tehdy ještě žijící komunistický lídr Kim Čong-il a jihokorejský prezident Ro Mu-hjon dohodu, která deklarovala vůli dodržení trvalého míru, závazek dalších rozhovorů na nejvyšší úrovni, ekonomickou spolupráci a obnovení dopravního spojení mezi státy. Jako velmi slibný se jevil projekt společné průmyslové zóny Kaesong.

Snaha řešit vzájemné neshody je ale neustále komplikována nejrůznějšími konflikty, které vždy opět nastartují agresivní konfrontační politiku. V nedávné minulosti se do cesty mírovým rozhovorům postavily třeba severokorejské raketové testy, potopení jihokorejské válečné lodi Čeonan nebo společné cvičení jihokorejského a amerického loďstva. Severní Korea dokonce hrozila zrušením všech předchozích závazků o neútočení a vypovězením Jihokorejců z průmyslové zóny v Kaesongu, jejíž rozvoj se tak velmi zbrzdil.

Vojenská a lidská síla

Dlouhá historie válečných střetů přinutila jihokorejskou vládu směřovat plných 15 procent svého rozpočtu do armády. Disponuje například 2 500 tanky, 1 700 velkorážními děly a 680 vrtulníky. V zemi je 3,7 milionu vojáků z povolání a absolvování vojenské služby je pro všechny muže povinné. V přepočtu na hlavu má Jižní Korea druhou nejpočetnější armádu na světě a předstihuje ji jen Severní Korea. V důsledku nepřátelství se Severem má tak Jižní Korea šestou nejpočetnější aktivní armádu na světě a druhé nejpočetnější záložní jednotky.

Země rozhodně netrpí nedostatkem lidských zdrojů, takže ze zhruba 50 milionů obyvatel pořád zbývá dost lidí, kteří se mohou věnovat činnosti nevojenské. Jde o jednu z nejhustěji osídlených oblastí světa. V současnosti se hustota obyvatel na kilometr čtvereční pohybuje kolem pěti set, což je pro představu desetkrát víc než celosvětový průměr a čtyřikrát víc než je hustota obydlení v České republice. V důsledku rychlého ekonomického rozvoje dochází k mohutnému přesunu lidí z vesnic do měst, přičemž širší oblast hlavního města Soulu je druhou největší metropolitní oblastí světa. Bydlí zde 24,5 milionu lidí – polovina všech Jihokorejců.

Tygr v tom umí chodit

Soul je ekonomickým srdcem státu, který od 60. letech 20. století nepřetržitě zvyšuje svoji výkonnost. Před čtyřmi desetiletími zde přitom byla úroveň HDP na hlavu srovnatelná s nejchudšími zeměmi Afriky a Asie. Úspěch byl dosažen díky úzkým vazbám mezi vládou a obchodem. Vláda podporovala dovoz surových materiálů a technologií před importem konzumního zboží a cílenou finanční politikou přiměla lidi k tomu, aby dali přednost spoření a investicím před okamžitou spotřebou. Asijská finanční krize se sice masivně projevila i zde a v roce 1998 klesl o HDP o 6,9 %, ale hned v letech 1999–2000 opět poskočil o 9 % nahoru. Jižní Korea poté přijala mnohá protikrizová opatření a ještě více otevřela trh zahraničním investicím. Výkyvy směrem dolů zde byly v posledních letech vždy okamžitě následovány výrazným růstem a jako jedna z mála rozvinutých zemí světa se Jižní Korea velmi rychle vypořádala s celosvětovou ekonomickou krizí. Země se řadí mezi takzvané Asijské tygry a má podle úrovně HDP čtrnáctou nejsilnější ekonomiku světa.


Faktum

 

V přepočtu na hlavu má Jižní Korea druhou nejpočetnější armádu na světě. Před ní je v tomto ukazateli pouze Severní Korea

 

Víte, že?

Válka vlajek

Po druhé světové válce byl Korejský poloostrov v souladu s dohodou mezi spojeneckými silami rozdělen podél 38. rovnoběžky na severní a jižní část. Názorové rozdíly mezi komunistickým severem a kapitalistickým jihem postupně narůstaly a vyvrcholily v tříletých bojích, v nichž byla jižní část podporována zejména USA a severní dostávala vojenskou podporu z Číny a SSSR. Válka vypukla v červnu 1950, když severokorejské jednotky překročily demarkační linii a atakovaly jižní část. V prvním velkém ozbrojeném konfliktu studené války, který trval téměř přesně tři roky, zahynuly více než tři miliony lidí. Podél 38. rovnoběžky je od roku 1953 zřízena čtyři kilometry široká demilitarizovaná zóna (DMZ), která státy odděluje a je pod mezinárodním dohledem.
Sever a jih jsou dodnes ve válečném stavu a podél DMZ jsou umístěny početné vojenské jednotky obou stran, které mají odrazit případný útok nepřítele. Otevřené nepřátelství se projevuje i mnoha prohlášeními o agresi druhé strany a v 80. letech 20. století zavdalo podnět k „vlajkové válce“. Nejprve byl blízko DMZ v Jižní Koreji postaven 98 metrů vlajkový stožár se 130 kg těžkou vlajkou. Severní Korea odpověděla vybudováním 160 metrů vysokého stožáru s vlajkou o hmotnosti 270 kg. Tehdy šlo o nejvyšší vlajkový stožár světa, který je však dnes překonán stožáry v Ázerbájdžánském Baku (162 metrů) a Tádžickém hlavním městě Dušanbe (165 metrů).

Stručné dějiny

Po většinu známé historie byl Korejský poloostrov jediným politickým prostorem, kde podle legendy už před více než čtyřmi tisíci let vzniklo první korejské království. Údajně bylo založeno vyslancem nebes Tangunem v roce 2333 př. n. l. Zjištění archeologů ovšem naznačují, že první státní útvar zde až někdy mezi 7. a 4. stoletím př. n. l. vznikl z federace opevněných měst.

Etnický původ Korejců je nejasný, ale určité znaky korejštiny podporují možnost mongolských kořenů. Na začátku prvního tisíciletí poloostrov výrazně ovlivnila nadvláda Číňanů, kteří velkou část území spravovali od 1. století př. n. l. po začátek 4. století n. l. Navzdory jejich dominantní roli zde v tomto období vznikla tři mocná korejská království – Kogurjo, Pekče a Silla. První z nich bylo zpočátku nejvlivnější, ale v roce 660 království Silla nabylo vrchu, když se spojilo s Číňany. Podmanilo si obě druhá království a nakonec se zbavilo i čínské nadvlády. Od okamžiku spojení tří království v roce 676 byla Korea ovládána jedinou centrální mocí. Navzdory mongolským invazím ve 13. století a japonské invazi v 16. století si až do 19. století zachovala nezávislost.

Mezi lety 1392–1910 vládla v Koreji dynastie Ri, kvůli jejímž izolacionistickým tendencím v 19. století si Korea vysloužila přezdívku „Království poustevníků“. V roce 1910 anektovalo poloostrov Japonsko, které se do historie země zapsalo krvavým písmem násilného útlaku. Na konci 2. světové války byla Korea podél 38. rovnoběžky rozdělena na sféry vlivu Sovětského svazu a USA. Na severu pod taktovkou SSSR vznikla Korejská lidově demokratická republika (KLDR) – jeden z nejautoritářštějších režimů a nejzaostalejších států světa. Na jihu se pak rozvíjela Korejská republika, která naopak patří k nejvyspělejším státům regionu.

Lidé

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 48 750 000, o něco víc než Španělsko nebo Ukrajina, méně než Barma nebo Itálie
Očekávaná doba dožití: 79,05 let
Prům. počet dětí: 1,23 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 4,16 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 15,7 % děti do 15 let, 11,4 % obyv. starších než 65 let, polovina obyvatel mladších než 38,4 let
Městské obyvatelstvo: 83 %
Etnické složení: kromě asi 20 000 Číňanů žijí v zemi prakticky výhradně Korejci
Náboženství: křesťanství 26, 3 % (z toho protestanti 19,7 %, katolíci 6,6 %), buddhismus 23,2 %, další nebo neznámé 1,3 %, bez vyznání 49,3 %
Jazyky: korejština, ve školách se intenzivně vyučuje angličtina
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 15 %
Gramotnost: 97,9 %

Politika

Typ vlády: republika
Samostatnost: 15. srpna 1945 (předtím nadvláda Japonska)
Hlava státu: prezidentka Pak Kun-hje (od února 2013), šéf vlády: premiér Chung Hong-won (od února 2013)
Volby: prezident volen na jedno pětileté období, premiér jmenován prezidentem se souhlasem národního shromáždění

Ekonomika

HDP na hlavu: 32 800 USD (odhad 2012), prakticky stejně jako Izrael nebo Monako
Měna: jihokorejský won (KRW), 1 USD = 1 140 KRW, 1 Kč = cca 60 KRW

Geografie

Rozloha: 99 720 km2, tedy o něco větší než Maďarsko, o málo menší než Island Hranice: 238 km pouze se Severní Koreou
Délka pobřeží: 2 413 km
Charakter území: většinou kopcovitá a hornatá krajina, na západě a na jihu široké pobřežní nížiny
Podnebí: mírné, deště silnější v letním období
Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Soulu: leden–březen -9 až -2/0–8, duben–červen 5–16/17–27, červenec–září 22–15/31–26, říjen–prosinec 7 až -7/19–3; Průměrné měsíční srážky (mm) v Soulu: leden–březen 20–38, duben–červen 76–130, červenec–září 376–119, říjen–prosinec 25–46
Nejnižší a nejvyšší bod: Japonské moře 0 m / Halla-san 1 950 m

  • Zdroj fotografií
    Shutterstock

Další články v sekci