Hongkong: Tygr zasvěcený obchodu

Díky dlouhodobé správě britské koloniální říše má městský stát Hongkong velkou míru autonomie, i když od roku 1997 tvoří zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky. S velkou Čínou sdílí otázky vojenské obrany a zahraniční politiky a do roku 2047 by se na tomto stavu nemělo nic změnit.

Světové centrum manažerů

Ve stejném roce, kdy Hongkong přešel pod čínskou správu, se musel vzpamatovat nejen z této zásadní změny, ale rovněž z vlivu asijské ekonomické krize a z rozšíření viru ptačí chřipky H5N1. Roku 2003 se oblastí prohnal těžký akutní respirační syndrom SARS: podle údajů Světové zdravotnické organizace bylo v Hongkongu nakaženo 1 755 lidí a 299 postižených na syndrom zemřelo.

Po ekonomické stránce se ovšem regionu velmi daří a pro pevninskou Čínu se stal vzorem celostátního ekonomického vzestupu. V 80. letech 20. století prodělalo tehdejší britské území přerod v ekonomiku orientovanou na služby. Právě tehdy si Hongkong začal budovat pověst vůdčího regionu celosvětového centra managementu, finančních a konzultačních služeb i počítačového vývoje. Zdejší ekonomika je z 90 % postavena na službách a jen 9 % HDP pochází z průmyslu.

Zobrazit na mapě Googlu

Město milionářských rodin

Hongkong patří do skupiny čtyř tzv. asijských ekonomických tygrů – zemí, pro něž je typický vysoký ekonomický růst mezi 60. a 90. lety 20. století. V případě Hongkongu vzrostl hrubý domácí produkt mezi roky 1961 a 1997 celkem 180krát a HDP na hlavu se znásobilo 87krát. Místní ekonomiku zároveň charakterizuje nízké daňové zatížení a vysoká svoboda podnikání. Od roku 1995 se Hongkong vytrvale objevuje na první pozici žebříčku zemí s největší ekonomickou svobodou.

Malá autonomní oblast se podle objemu vývozu a dovozu řadí na jedenáctou pozici mezi největšími obchodními entitami světa. Většina z vyvážených produktů má čínský původ a do světa putují právě přes Hongkong. Díky ekonomické síle představuje hongkongský dolar osmou nejobchodovanější měnu světa. Po Švýcarsku, Kataru a Singapuru se jedná o místo s největším počtem domácností (konkrétně 8,5 %), jejichž majetek přesahuje hodnotu milion amerických dolarů.

Číně stále blíž

V hongkongské kultuře se mísí západní a východní vliv, což se projevuje i v jazykové oblasti. De facto je oficiální řečí kantonština, ale zhruba tři procenta populace mluví výhradně anglicky. V rámci každodenních rozhovorů používá angličtinu jako druhý jazyk 35 % obyvatel. Od předání území v roce 1997 přibylo čínských přistěhovalců hovořících mandarínskou čínštinou.

Spojení s nejlidnatější zemí světa a příliv nových obyvatel z pevninské Číny se projevují i ve zdravotnictví. V Hongkongu působí třináct soukromých a více než padesát veřejných nemocnic, které od roku 2011 zaznamenaly velký nápor rodiček právě z kontinentální Číny. Dítě, které se narodí zde, má totiž nárok na různé benefity včetně práva pobytu. Přeplněné porodnice vyvolaly mnoho protestů ze strany místních budoucích matek, pro něž bylo téměř nemožné zajistit si místo k porodu nebo jen pravidelné kontroly. I na takových zdánlivých maličkostech se ukazuje, že vztahy s pevninskou Čínou budou stále důležitější. Místní vláda se určitě dostane i ke sporným otázkám demokratických reforem a všeobecného volebního práva.