Ghana: Demokracie na dluh

Organizace Fund for Peace (Mírový fond) sestavuje každý rok index států, které selhávají při vykonávání svých funkcí. Ghana je v tomto žebříčku jednou z výjimek mezi africkými státy. V přehledu za rok 2012 je mezi 177 hodnocenými zeměmi na 65. místě a řadí se mezi Ukrajinu a Malajsii. Z afrických zemí jsou jen o něco lépe hodnoceny Botswana, JAR a Mauritius. Za posledních šest let se Ghana nicméně propadla o 13 míst.

V západních zemích má však tento africký stát stále velmi dobré jméno. To se ukazuje i na pozicích, které v různých mezinárodních organizacích zaujímají ghanští diplomaté a politici. Ghanský původ má například někdejší generální tajemník OSN Kofi Annan nebo viceprezidentka Mezinárodního trestního soudu Akua Kuenyehia.

V rámci africký zemí je Ghana pozoruhodná i tím, že navzdory velké etnické různorodosti více než padesáti národnostních skupin zde v novodobé historii nedošlo k žádným rasově motivovaným nepokojům nebo dokonce k občanské válce.

Zobrazit na mapě Googlu

Světový vývozce zlata

Politické stabilitě Ghany napomáhá relativně výkonná ekonomika, která v poměru na hlavu zhruba dvojnásobně převyšuje HDP jiných západoafrických států. Země byla za koloniálních časů známá bohatstvím zlata a dodnes zůstává jedním z hlavních světových exportérů žlutého kovu. Kromě toho vyváží především kakao, naftu a zemní plyn. Vůdci státu však Ghanu stále více zadlužují. Roku 2001 dluh dosáhl výšky 7,5 miliardy dolarů. Navíc se stále prohlubovala inflace – až tak, že v roce 2009 musela být v zemi provedena měnová reforma. Při ní byla stará měna cedi nahrazena „novým ghanským cedi“ v poměru jeden ghanský cedi za deset tisíc starých cedi.

Dluh stále roste

Budoucnost slibuje prosperu, především v turistickém ruchu a těžbě ropy. V roce 2007 bylo v Ghaně objeveno nové ložisko, které odhadem obsahuje tři miliardy barelů. Celkem má země zásoby zhruba pěti miliard barelů. Je tak na ropu šestou nejbohatší zemí Afriky a 25. ropným státem světa.

Otázkou zůstává, co budou mít z ropných zásob budoucí generace Ghaňanů. Již zmíněný státní dluh se totiž sice po roce 2001 dařilo několik roků snižovat, ale v posledních letech opět roste. V roce 2011 si Ghana půjčila další tři miliardy dolarů od Čínské rozvojové banky. Čínské společnosti za to získaly právo na ghanskou ropu. Diskutabilní obchod byl uzavřen navzdory hlasitým protestům většiny ghanského parlamentu a rovněž Mezinárodního měnového fondu. Jeho zástupci totiž tvrdí, že Ghana se tak vystavuje riziku, že nebude schopna dostát svým ostatním závazkům.