Géniové od školky: Šest zázračných dětí v historii (1.)

Výjimečný zjev: Blaise Pascal

Mezi fyziky a matematiky ostatně najdeme spoustu géniů. Tak třeba Blaise Pascal si jako chlapec potají čmáral uhlíkem na dlaždičky pokoje geometrické obrazce a sám od sebe si odvodil dvě třetiny z Euklidových matematických Základů. V šestnácti letech sepsal Rozpravu o řezech kuželem a většina soudobých vědců odmítala věřit, že by na to mohl přijít sám.

Muž, který vynalezl například princip trakaře (vědecky řečeno: spojení kola, páky a nakloněné roviny), však měl velice chabé zdraví. Po dlouholetých urputných bolestech hlavy zemřel v devětatřiceti patrně na tuberkulózu nebo rakovinu žaludku.

Kdo hraje, nezlobí: Wolfgang Amadeus Mozart

Rytmické třískání hračkou o topení je prvním a často posledním koncertem, který malé děti přehrávají svým rodičům. Mladičký Johannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart, později řečený Amadeus, byl z jiného těsta. Poměrně záhy vyměnil dětské hračky za piano. Po otci houslistovi a matce violistce zdědil nevšední hudební talent, který v průběhu několika let dovedl k dokonalosti. Ve čtyřech letech byl schopen takové přehrávky, že by mu většina absolventů lidušky s chutí ukousla palec.

V pěti letech začal sám skládat hudbu. S dovršením osmého roku už Mozart komponoval první symfonie, zatímco většina z nás by tehdy měla problém vyjmenovat polovinu zúčastněných hudebních nástrojů. Operu složil ve dvanácti. Škoda, že se tento muzikální génius nedožil vyššího věku. Umírá v pětatřiceti letech na „infekční“ chorobu (pravděpodobně syfilis) a asi nepřekvapí, že při pohřbu mu hraje Requiem, které si předtím sám složil.

Profesuru má za sebou dřív než pubertu: William Rowan Hamilton

Tahat kačera? William Rowan Hamilton z irského Dublinu proti takové zábavě nic nenamítá, jen si u toho bude dělat poznámky. Fascinuje ho totiž mechanika těles, dynamika, optika a algebra. Že s ním asi nebude něco úplně v pořádku, zjistili rodiče krátce po jeho narození. Vynikal totiž pamětí na různé jazyky, které dokázal s překvapivou přesností napodobit. Ano, s trochou fantazie i vaše dítě žvatlá něco hebrejsky, jenže malý Hamilton by se dokázal domluvit i s rabínem. A v pěti letech už by si v restauraci dokázal objednat latinsky, řecky, italsky, arabsky nebo persky.

Pokračování: Géniové od školky: Šest zázračných dětí v historii (2.)

Ve třinácti letech ovládá třináct jazyků a řekne dost. Odteď se už bude věnovat jen své milované fyzice. A astronomii. A matematice. Ještě pořád vás neštve? Ve čtrnácti letech si dovolí najít chyby v díle francouzského matematika Pierre-Simona de Laplace a opravit je. Profesuru na Trinity College získává ve dvaadvaceti letech, i když je ještě oficiálně studentem.