Finsko: Země tisíců jezer a ostrovů, která se každoročně zvětšuje

Finsko je velká země, do níž by se Česká republika vešla více než čtyřikrát. Značná část jeho území však leží za polárním kruhem a ani jižnější oblasti nenabízejí právě ideální podmínky pro život. Drtivá většina celkem z 5,5 milionu Finů proto žije na jihu státu a vzhledem k výše uvedeným faktům asi nepřekvapí, že je Finsko po Islandu a Norsku třetí nejřidčeji osídlenou evropskou zemí. 

Každým rokem větší 

Finsku se přezdívá „země tisíců jezer“ a nejde o nadsázku. Celkem je jich totiž 188 tisíc a největší z nich – Saimaa – si z hlediska rozlohy drží čtvrtou příčku v rámci celé Evropy. Navíc má Finsko 179 tisíc ostrovů: Více než 27 tisíc z nich se nachází v Baltském moři a zbytek leží uprostřed finských jezer (pro srovnání – Indonésie se coby největší ostrovní stát světa pyšní „pouhými“ 17 500 ostrovy).

Zobrazit na mapě Googlu

Za „roztříštěnost“ finského území může doba ledová, která tam trvala déle než ve zbytku Evropy. Ledové krunýře byly také silnější a obrovská masa zmrzlé vody měla silný erozivní účinek. Většina finské krajiny je v důsledku působení ledu rovněž dost plochá a zvedá se z ní jen minimum výraznějších vrcholů. Někdejší zatížení ledovou krustou vyvolalo ještě jeden dopad – tzv. postglaciální vzestup, kvůli němuž země doslova stoupá z moře vzhůru. Finsko je tak podle současných měření každý rok zhruba o 7 km² větší. 

Stará a mladá generace

Ovšem zatímco stát samotný se zvětšuje, finská populace početně spíš stagnuje a zvolna stárne – polovina voličů má víc než 50 let. Úbytek obyvatel se tak nekoná jen díky přírůstkům z přistěhovalecké vlny. Očekává se, že letos do Finska zamíří asi 22 tisíc migrantů. 

Země sice patří k „nejstarším“ v Evropě, o to víc však investuje do mladé generace. Finské školství má vynikající pověst a skvělé výsledky, založené na volnosti a nebývalém respektu k učitelské profesi. Od 90. let funguje nový model základního vzdělávání, jenž staví na důvěře mezi učiteli a školami, na lokální kontrole a profesionalitě. Učitelé základních škol si v rámci povinného vysokoškolského studia mohou vyzkoušet různé pedagogické postupy a sami se rozhodnout, jaké metody následně zavedou ve své praxi. Učitelská profese je po lékařích druhou nejrespektovanější a jen 7 % těch, kdo se chtějí v daném oboru uplatnit, skutečně dostane příležitost. Vláda má v oblasti vzdělání jasno: Finsko sice prochází obtížným ekonomickým obdobím, ale výdaje na školství zůstávají prioritou. 

Krize v zemi blahobytu

Až do 50. let 20. století bylo Finsko převážně zemědělským státem. V dalších desetiletích si však vybudovalo silnou ekonomiku s rozsáhlým sociálním systémem. Těžiště finského hospodářství spočívá ve službách, velmi důležitou roli hraje výroba elektroniky a strojů, ale také těžba dřeva. V posledních letech ovšem tamní ekonomika klesá a loni se propadla až na úroveň z roku 2006. Hospodářská zranitelnost Finska je dána malou populací, a tím i závislostí na exportu – zejména do Evropské unie, ale také do Ruska, USA a Číny. 

Hlavní výzvou bude snížit vysoké pracovní náklady a znovu se stát konkurenceschopným vývozcem. Slevit ze standardů sociálního státu však nebude jednoduché. Na konci minulého roku se objevila zpráva, že finská vláda hodlá s ekonomickou krizí bojovat tak, že každému občanovi měsíčně vyplatí 800 eur. Tato plošná suma by nahradila veškeré dosavadní benefity a dostávali by ji všichni – bez ohledu na to, zda mají, či nemají práci. Asi 10 % Finů je momentálně nezaměstnaných a uvedená částka jim má pomoct překonat obtížné období a motivovat je ke hledání specializovanějších pozic, místo aby přijali jakoukoliv práci, která se jim naskytne.