Emilia-Romagna: Výkladní skříň Itálie a pravlast mnoha delikates
Podoba vlajky středoitalského regionu se během uplynulých staletí opakovaně měnila a z historických archivů známe přinejmenším deset variant, tu nejstarší z roku 1545. Současná verze pochází teprve z roku 2006, ačkoliv neoficiálně se používala již od poloviny 90. let. Její symbolika se úzce vztahuje k bohatství krajiny: Vlnitá linie znázorňuje tok Pádu, přímá čára představuje cestu vybudovanou lidskou prací a volba zelené jasně odkazuje k hojnosti místní flóry.
Historický význam šestého největšího italského regionu má kořeny již ve starověku. V dobách Římské říše procházela téměř celou oblastí silnice známá jako Via Aemilia, vedoucí ze severozápadu na jihovýchod do úrodné nížiny podél řeky Pád. Přibližně v době jejího dokončení, kolem roku 187 př. n. l., postupně vznikala nejvýznamnější města regionu: Boloňa, Parma, Modena či Rimini. Poslední jmenované dnes přitom platí za nejvyhledávanější italskou destinaci u Jaderského moře.
Strategická poloha na obchodní stezce nedaleko Jadranu předurčila zmíněná sídla, k nimž záhy přibyla řada dalších, k rychlému růstu. Význam vzkvétajícího regionu pak podtrhl nástup renesance. Středověké mozaiky zapsané na seznamu UNESCO, raně křesťanské kostely a baptisteria či paláce kdysi mocných rodů přilákají v současnosti na jedenáct milionů turistů ročně.
Hojnost i pro jiné
Přibližně čtyři sta tisíc Boloňanů se může těšit tím, že našli domov ve městě se statisticky nejvyšší kvalitou života na celém Apeninském poloostrově. Ani zbytek obyvatel regionu však nemá důvod si stěžovat: Z hlediska hrubého domácího produktu na hlavu patří Emilia-Romagna mezi nejbohatší v zemi.
Zmíněný turistický ruch na tom však paradoxně nese pouze zanedbatelnou zásluhu. Místní hospodářství staví převážně na zemědělství (viz Pravlast delikates), přičemž produkty vypěstované na tamní půdě směřují hlavně na export – jeho hodnota v současnosti dosahuje sedmi miliard eur ročně. Největší podíl na regionálním vývozu ovšem připadá na strojírenský průmysl, zejména ten automobilový.
Keramická velmoc
Milovníci rychlých kol znají region Emilia-Romagna pod přiléhavou přezdívkou „údolí motorů“. V těsné blízkosti tam totiž vedle sebe působí továrny čtyř proslulých výrobců závodních vozů. Ve městě Maranello lze navštívit muzeum značky Ferrari, jejíž zakladatel se narodil v nedaleké Modeně. Tamtéž je k vidění muzeum značky Maserati a v Boloni pak najdete centrálu Ducati. Kousek dál se nachází také Renazzo, rodiště Ferruccia Lamborghiniho, prvního muže stejnojmenné automobilky. Průmyslová výroba v regionu Emilia-Romagna má však i jemnější tvář, a to neméně významnou. Město Faenza světově proslulo výrobou zdobené keramiky, jež si podle místa původu vysloužila přívlastek „fajánská“. Ve zdejších hrnčířských dílnách vznikne šest set milionů metrů krychlových hliněného materiálu za rok, což reprezentuje 43 % keramické produkce celé Evropské unie.
Pravlast delikates
Za renomé gastronomického ráje vděčí Itálie v první řadě zemědělcům z regionu Emilia-Romagna. Chráněným označením původu se pyšní 47 místních produktů, včetně sýra Parmigiano Reggiano, lidově zvaného „parmazán“. Pochází z města Parma, stejně jako rovněž známá sušená šunka, jejíž historie sahá až do starověku.
V Modeně se zrodil balzamikový ocet, v Boloni zas neméně proslulá masová omáčka, která se však na italském menu nikdy nepodává se špagetami: Nejčastěji se kombinuje s plochými těstovinami tagliatelle, jež také patří mezi krajové „vynálezy“. Milovníci tradičních chutí by pak neměli vynechat návštěvu města Ferrara: V tamním podniku Al Brindisi, zapsaném i v Guinnessově knize rekordů, totiž servírují vybrané lahůdky již od roku 1435.
Stručné dějiny
V úrodné Pádské nížině nedaleko města Forli, na území dnešního regionu Emilia-Romagna, nalezli archeologové dosud nejstarší důkaz osídlení Apeninského poloostrova – přibližně 850 tisíc let staré artefakty pocházející z paleolitu. Stěžejní historické události se tam nicméně odehrály až s nástupem starověku. Když Římané ve 2. století př. n. l. definitivně převzali vládu nad původními Etrusky, proměnili lokalitu v prosperující obchodní centrum celé říše.
Již staří Římané…
Roku 187 př. n. l. byla dokončena stavba 260 kilometrů dlouhé silnice zvané Via Aemilia mezi městy Piacenza a Rimini, jejíž jméno dnes region nese. Ani po pádu impéria v roce 476 však význam oblasti neklesl: Stala se domovem nově příchozích kmenů, především Ostrogótů a Langobardů. Mezi 6. a 8. stoletím pak spadala pod Byzantskou říši coby tzv. exarchát, s hlavním městem Ravennou.
Napoleonská bouře
Středověk se nesl ve znamení postupného zrodu a relativní prosperity menších městských států pod správou jednotlivých šlechtických rodů. Zastřešoval je tzv. Papežský stát vzniklý poté, co francký král Pipin III. daroval roku 755 papeži Štěpánovi II. důležitou oblast ve střední Itálii. Pod jeho křídly zůstala většina hlavních měst v regionu až do 19. století; nezávislost si po celou dobu udržely pouze Modena, Parma a Piacenza.
Za vlády císaře Napoleona se Parma a Piacenza v roce 1802 krátkodobě staly součástí Francie, několik dalších sídel pak anektovala nově vzniklá Cisalpinská republika, loutkový stát na území Itálie spravovaný rovněž zemí galského kohouta. Následně se většinou Evropy prohnal revoluční převrat a nevyhnul se ani Itálii: V roce 1860 vzniklo Italské království a pod sjednocenou vlajkou pohltilo i region Emilia, od roku 1948 oficiálně nazývaný Emilia-Romagna.
Lidé
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: 4,5 milionu
- očekávaná doba dožití: 82 let
- prům. počet dětí: 1,3 na ženu
- věková struktura: 16 % obyvatelstva do 15 let, 24 % obyvatelstva nad 65 let
- městské obyvatelstvo: Boloňa má 400 tisíc obyvatel
- náboženství: 83 % křesťanství, 12 % bez vyznání, 4 % islám, 1 % ostatní
- oficiální jazyk: italština
- gramotnost: 99 %
- obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 4 %
Politika
- státní zřízení: italský region
- guvernér: Stefano Bonaccini (od roku 2014)
- volby do italského parlamentu: jednou za pět let
Ekonomika
- HDP na hlavu: 36 100 eur, odhad z roku 2018; Česko – 27 500 dolarů
- měna: euro
Geografie
- rozloha: 22 446 km², asi jako Slovinsko
- charakter území: SV polovinu tvoří Pádská nížina, JZ část má kopcovitý, až hornatý povrch
- podnebí: vlhké subtropické; horká a vlhká léta, mírné zimy
- min. noční / max. denní teploty v Boloni (°C): leden–březen −4/14, duben–červen 7/27, červenec–září 15/30, říjen–prosinec 7/10
- nejvyšší bod: Monte Cimone, 2 165 m n. m.
-
Zdroj textu100+1 zahraniční zajímavost 4/22
-
Zdroj fotografií
Shutterstock