Egypt: Faraoni vládnou dál?

Bez váhání se dá říct, že Egypt je nejvýznamnějším státem severní Afriky, jehož strategická důležitost z dřívějších dob přetrvává dodnes. Zdejší dění pozorně sledují jak arabské státy, tak západní země.

Tlačenice kolem Nilu

Egypt je po Etiopii a Nigérii třetí nejlidnatější zemí Afriky. Bezesporu patří i mezi státy velké rozlohou, přitom se ale většina z více než 80 milionů Egypťanů tísní zhruba na 5 % celkové plochy. Jen tak velkou část totiž zabírá Nil se svými životodárnými břehy a zejména deltou, v níž se zrodila jedna z nejstarších civilizací. Dodnes zde žije 99 % obyvatel, zatímco nehostinná oblast Sahary je osídlena jen rozptýlenými skupinkami lidí v nečetných oázách.

Na rozdíl od mnoha zemí třetího světa není egyptská ekonomika závislá na jediné klíčové oblasti. Sektory zemědělství, průmyslu, služeb a turistický ruch se na tvorbě národního produktu podílejí prakticky stejnou měrou. Rychle rostoucí počet obyvatel a nedostatek zemědělské půdy však vytváří velký tlak. Do budoucna to bude jedním z hlavních problémů státu, jehož populace za posledních 35 let vzrostla na dvojnásobek.

Zobrazit na mapě Googlu

Na kterou stranu se dát?

Z hlediska mezinárodního společenství je zřejmě nejdůležitější dlouhodobá úloha Egypta jako prostředníka mezi západními zeměmi a arabským světem. Byl prvním arabským státem, který navázal diplomatické vztahy s Izraelem a stal se významným spojencem USA. Jenže na Izrael stále mnozí Egypťané pohlížejí jako na nepřítele.

Od 2. poloviny 20. století měli prezidenti v Egyptě zásadní úlohu a na pomyslném trůnu se zatím vystřídali čtyři. Posledním z nich byl Husní Mubarak, který měl na jednu stranu pověst poměrně spolehlivého spojence Západu, na druhou stranu ovšem za jeho vlády stále více trpěla lidská práva. V roce 2007 dokonce Amnesty International vydala zprávu, podle níž se Egypt stal jakýmsi mezinárodním mučicím centrem, kam jiné státy posílaly vězně podezřelé z účasti na teroristických akcích. Tehdejší ministr zahraničí ovšem takové zprávy rozhodně popřel.

Na začátku roku 2011 byl Husní Mubarak po více než třiceti letech vlády svržen a země s napětím čekala na prezidentské volby. Zvítězil v nich Muhammad Mursí. V současné době zmítají Egyptem protesty příznivců opozice, která požaduje Mursího odstoupení a nové volby. Opozice tvrdí, že Mursí nedokázal vyřešit ekonomické ani bezpečnostní problémy a přispívá k rozdělení Egypta na příznivce a odpůrce islamistů, díky nimž se dostal k moci.

Tlak demonstratů vyvrcholil 3. července, kdy armáda odstavila prezidenta Mursího od moci a přislíbila Egypťanům předčasné volby.