Egypt: Faraoni vládnou dál?

Egypt byl odedávna domovem velkých říší, později křižovatkou křesťanského a islámského světa. Zemí, kde se tvořily dějiny. Nejen kvůli obrovskému kulturnímu dědictví se na něj stále upírá mezinárodní pozornost
03.07.2013 - Marek Telička


Alt text

Egyptská trikolora pochází z roku 1952. Uprostřed bílého pruhu je takzvaný Saladinův orel, který byl údajně symbolem sultána Saladina už na konci 12. století

Bez váhání se dá říct, že Egypt je nejvýznamnějším státem severní Afriky, jehož strategická důležitost z dřívějších dob přetrvává dodnes. Zdejší dění pozorně sledují jak arabské státy, tak západní země.

Tlačenice kolem Nilu

Egypt je po Etiopii a Nigérii třetí nejlidnatější zemí Afriky. Bezesporu patří i mezi státy velké rozlohou, přitom se ale většina z více než 80 milionů Egypťanů tísní zhruba na 5 % celkové plochy. Jen tak velkou část totiž zabírá Nil se svými životodárnými břehy a zejména deltou, v níž se zrodila jedna z nejstarších civilizací. Dodnes zde žije 99 % obyvatel, zatímco nehostinná oblast Sahary je osídlena jen rozptýlenými skupinkami lidí v nečetných oázách.

Na rozdíl od mnoha zemí třetího světa není egyptská ekonomika závislá na jediné klíčové oblasti. Sektory zemědělství, průmyslu, služeb a turistický ruch se na tvorbě národního produktu podílejí prakticky stejnou měrou. Rychle rostoucí počet obyvatel a nedostatek zemědělské půdy však vytváří velký tlak. Do budoucna to bude jedním z hlavních problémů státu, jehož populace za posledních 35 let vzrostla na dvojnásobek.

Na kterou stranu se dát?

Z hlediska mezinárodního společenství je zřejmě nejdůležitější dlouhodobá úloha Egypta jako prostředníka mezi západními zeměmi a arabským světem. Byl prvním arabským státem, který navázal diplomatické vztahy s Izraelem a stal se významným spojencem USA. Jenže na Izrael stále mnozí Egypťané pohlížejí jako na nepřítele.

Od 2. poloviny 20. století měli prezidenti v Egyptě zásadní úlohu a na pomyslném trůnu se zatím vystřídali čtyři. Posledním z nich byl Husní Mubarak, který měl na jednu stranu pověst poměrně spolehlivého spojence Západu, na druhou stranu ovšem za jeho vlády stále více trpěla lidská práva. V roce 2007 dokonce Amnesty International vydala zprávu, podle níž se Egypt stal jakýmsi mezinárodním mučicím centrem, kam jiné státy posílaly vězně podezřelé z účasti na teroristických akcích. Tehdejší ministr zahraničí ovšem takové zprávy rozhodně popřel.

Na začátku roku 2011 byl Husní Mubarak po více než třiceti letech vlády svržen a země s napětím čekala na prezidentské volby. Zvítězil v nich Muhammad Mursí. V současné době zmítají Egyptem protesty příznivců opozice, která požaduje Mursího odstoupení a nové volby. Opozice tvrdí, že Mursí nedokázal vyřešit ekonomické ani bezpečnostní problémy a přispívá k rozdělení Egypta na příznivce a odpůrce islamistů, díky nimž se dostal k moci.

Tlak demonstratů vyvrcholil 3. července, kdy armáda odstavila prezidenta Mursího od moci a přislíbila Egypťanům předčasné volby.

Faktum

 

Egypt se údajně stal jakýmsi mezinárodním mučicím centrem, kam jiné státy posílaly vězně podezřelé z účasti na teroristických akcích

 

Víte, že?

Přenesený chrám

 Proslulý chrám v Abú Simbelu byl na své současné místo jako jeden ze dvou chrámů přenesen v letech 1963–1968, aby se vyhnul zatopení při stavbě Asuánské přehrady

Stručné dějiny

V Egyptě vznikla jedna z prvních velkých civilizací, jejíž známé dějiny začínají kolem roku 3150 př. n. l., kdy byla země zřejmě poprvé spojena pod jedním vládcem. Z období starověkého Egypta se dodnes zachovaly pyramidy v Gíze, zkonstruované v polovině třetího tisíciletí př. n. l. Dnes je tedy pyramidám zhruba 4 500 let a jsou jedinou lidskou stavbou, která byla zařazena mezi sedm starověkých divů světa a přečkala dodnes.

Od roku 30 př. n. l. byl Egypt součástí Římské říše. Když se ve 4. století rozdělila, zůstal Egypt pod nadvládou východní části zvané Byzantská říše. Od 7. do konce 10. století ovládali region z Bagdádu Arabové. Roku 969 jej dobyl tuniský Fátimovský chalífát. Za této vlády, která trvala do roku 1171, vyrostla Káhira. Významnou postavou byl na konci 12. století Syřan Saladin, který zemi osamostatnil a jeho potomci jí vládli do roku 1250. Téměř po tři další století seděli na egyptském trůně Mamlúkové, poražení roku 1517 osmanskými Turky. V rámci Osmanské říše byl Egypt autonomní.

Začátkem 19. století ovládal zemi Muhammad Alí Paša – egyptský místokrál podléhající oficiálně Turkům, ve skutečnosti spíše neomezený vládce. V roce 1859 začala stavba Suezského průplavu, a když roku 1882 vypuklo povstání, Britové poslali do země vojenské jednotky, aby ochránili britské investice. Pod vládou Británie byl Egypt až do roku 1922, kdy získal samostatnost. Poslední britské jednotky ale odešly až po 2. světové válce. Ve 2. polovině 20. století se v zemi vystřídalo několik panovníků a během vlády Gamála Násira (1956–1970) se Egypt stal dokonce součástí socialistického tábora. V letech 1981–2011 vládl zemi Husní Mubarak.

Lidé

Obvatelstvo

Počet obyvatel: asi 83,7 milionu, tedy o málo více než Německo nebo Turecko
Očekávaná doba dožití: 72,93 let
Průměrný počet dětí: 2,94 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 24,23 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 32,7 % dětí do 15 let, 4,5 % obyvatel starších 65 let, polovina obyvatel mladších než 24,3 let
Městské obyvatelstvo: 43,4 %
Etnické složení: Arabové 99,6 %, ostatní (Berbeři, Beduíni, …) 0,4 %
Náboženství: islám 90 %, koptské (křesťanské) náboženství 9 %, ostatní křesťanské církve 1 %
Jazyky: arabština, mnoho vzdělaných lidí hovoří anglicky a francouzsky
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 20 %
Gramotnost: 71,4 %

Politika

Typ vlády: republika
Samostatnost: 28. února 1922 (dříve protektorát Velké Británie)
Hlava státu: po rezignaci více než třicet let vládnoucího prezidenta Husního Mubaraka v únoru 2011 převzala vládu Nejvyšší rada ozbrojených sil v čele s ministrem obrany Muhammadem Husajnem Tantáwím. Z voleb v roce 2012 vyšel jako vítěz prezident Muhammad Mursí.

Ekonomika

HDP na hlavu: 6 600 USD (odhad 2012)
Měna: egyptská libra (EGP), 1 USD = asi 6 EGP, 1 EGP = asi 2,8 Kč

Geografie

Rozloha: 1 001 450 km2, tedy dvakrát větší než Španělsko, zhruba jako polovina Mexika nebo Saúdské Arábie
Délka pobřeží: 2 450 km; hranice: celkem 2 665 km, z toho 1 273 km se Súdánem, 1 115 km s Libyí, 266 km s Izraelem a 11 km s Gazou
Charakter území: rozlehlá pouštní plocha přerušená jen údolím Nilu a deltou
Podnebí: pouštní – horká suchá léta a mírné zimy
Minimální noční / maximální denní teploty (°C) v Káhiře: leden–březen 9–12 / 18–23, duben–červen 15–21 / 28–34, červenec–září 22–21 / 34–32, říjen–prosinec 18–11 / 29–19
Průměrné měsíční srážky (mm) v Káhiře: leden–březen 5–4, duben–červen 1–0,2, červenec–září 0, říjen–prosinec 1–6
Nejnižší a nejvyšší bod: Katarská proláklina −133 m / Mount Catherine 2 629 m

  • Zdroj fotografií
    Shutterstock

Další články v sekci